Historie skateboardingu
40. a 50. léta
Skateboarding se pravděpodobně zrodil někdy na přelomu 40. a 50. let minulého století v Kalifornii. S myšlenkou vyrobit skateboard přisli místní surfaři, kteří chtěli mít nějakou alternativní zábavu v okamžiku, kdy zrovna nebudou žádné vlny.
První skateboardy se poměrně dost lišily od těch, které známe dnes. Byly to doslova dřevěná prkna, která měla zespodu přidělaná kolečka z kolečkových bruslí (případně čehokoliv co bylo zrovna po ruce). Takže byly dost těžké a ani neměly žádný griptape. Nikdo přesně neví, kdo vyrobil úplně první skejt, zdá se, že se stejným nápadem přišlo více lidí ve stejnou chvíli.
Bill Richard, majitel surfařského obchodu už tehdy viděl ve skateboardingu velký potenciál i z hlediska podnikání a tak v Chicagu oslovil specializovanou firmu, která se zabývala výrobou kolečkových bruslí. Nechal si od nich vyrobit sady koleček, které pak montovali na dřevěné desky v jeho obchodě se surfy. Na základně jeho rozhodnutí můžeme předpokládat, že skateboarding v té době začínal být skutečně velmi populární.
60. léta
V 60. letech už začal být skateboarding více komerční, v Kalifornii se objevily noví výrobci jako Jack, Kips, Hobie, Bing nebo Makaha. Ti se specializovali na výrobu skateboard kompletů, které však stále spíše připomínaly menší surfovací prkna a neměly téměř nic společného s dnešními skate deskami.
Jedna z prvních skatebordových akcí proběhla v roce 1963 a byla sponzorována zakladatelem společnosti Makaha Larrym Stevensonem. Ten jako první začal vyrábět skate desky se zahnutým tailem, tak jako je známe dnes.
V roce 1964 se někteří tehdejší “profi” skejtři dostali do televizní show Surf’s Up, což opět významně zvýšilo povědomí a zájem o skateboarding. V témže roce spatřil světlo světa i první skateboardingový magazín “The Quarterly Skateboarder”.
V roce 1965 se poprvé v televizi vysílal Národní skateboardingový šampionát a protože byl skateboarding stále velmi ranným sportem, tak se na závodech soutěžilo pouze ve dvou disciplínách. Jednou z nich byl freestyle na zemi a druhou slalom mezi kužely.
Ve skateboardingu se také začal objevovat sponzoring. První profesionální skateboardistka Patti McGee (vyhrála Národní skateboardový šampionát) byla placená za to, že cestovala po Spojených státech a předváděla skateboardy od firmy Hobie.
To že skateboarding v této době opravdu zažíval velký boom je možné sledovat i na samotných prodejích skate desek. Výrobce Mahaka utržil mezi lety 1963 až 1965 4 miliony dolarů.
70. léta
Na počátku 70. let začal Frank Nasworthy vyvíjet skateboardová kolečka z polyuretanu a nazval svou společnost Cadillac Wheels. Kolečka z tohoto materiálu měly mnohem lepší trakci a celkově lepší jízdní vlastnosti než jakékoliv jiné kolečka na trhu. To samozřejmě přimělo ostatní výrobce více investovat do vývoje svých produktů, aby se vyrovnali nově vzniklé konkurenci. Nasworthy si byl vědom svého náskoku a pověřil umělce Jima Evanse, aby vytvořil propagační materiály pro Cadillac Wheels. Ty byly posléze k vidění jako reklama a plakáty v magazínu “Skateboarder” a ukázalo se, že jsou mezi lidmi velmi populární, což také zvýšilo zájem o samotná kolečka.
V 70. letech ještě stále neexistovaly skateparky, takže se skejťáci scházeli na různých spotech, které ve městech našli. Informace se samozřejmě v porovnání s dnešní dobou šířily výrazně pomaleji a tak magazín “Skateboarder” ve spolupráci se skateboardisty uveřejnil lokace nejzajímavějších spotů, aby je kdokoliv mohl sám navštívit. Každá lokace měla také svojí přezdívku, kterou jí skejťáci vymysleli, jako např.: Rabbit Hole, Sewer Slide nebo Bird Bath.
Výrazného vylepšení se dočkaly i samotné trucky na skate, které byly mnohem ovladatelnější a díky tomu se začaly vyrábět širší skate desky (až 25 cm). Objevil se i tzv. Bananaboard jehož deska byla vyrobená z plastu ve všemožných barevných variantách. Nejpopulárnější barva byla svítivě žlutá, odtud také pochází samotný název. A někteří z vás možná již tuší, že to byl vlastně předchůdce dnešních Pennyboardů.
Roku 1975 se pořádala jedna z nějvětších skateboardingových soutěžích vůbec. Jednalo se konkrétně o Del Mar National Championship, který měl údajně až 500 závodníků. Šampionát se konal celé 2 dny a v hlavní kategorii freestyle vyhrál Russ Howell, který je již považován za skateboardingovou legendu. Šampionát měl mimo jiné dva hlavní sponzory, kterými byly Cadillac Wheels a Bahne Skateboards. Velkou pozornost na sebe strhnul také tým Zephyr, později přezdívaný jako Z-Boys. Tým měl 12 členů mezi kterými byli např.: Jay Adams, Tony Alva, Peggy Oki nebo Stacy Peralta. Ti nastolili zcela nový styl ježdění a zapsali se do historie jako jeden z nejznámějších skateboardingových týmů.
V 70. letech se také konal “The Signal Hill Skateboarding Speed Run”, což byl předchůdce extrémního sportu, který dnes známe pod názvem “pouliční sáňkování”. Hned několik závodníků se při něm zapsalo do Guinnessovi knihy rekordů, kdy překročili rychlost 80 km/h jízdou na skateboardu. Bohužel tento sport příliš na popularitě nezískal, zejména z toho důvodu, že velké množství závodníků se po cestě dolů při průjezdu zatáčkami vybouralo.
První 2 velké skateparky byly vystavěny v roce 1976 na Floridě a v Kalifornii. Mimo to začala být velmi populární jízda v opuštěných plaveckých bazénech, kdy se skejťáci začínali pouštět do čím dál více nebezpečnějších triků. A začali si také vyrábět své vlastní vertikální rampy.
80. léta
80. léta zažívala naprostou záplavu skateboardingových společností, které zakládali samotní skejťáci. Mezi nejznámější patří Powell Peralta, Santa Cruz, Independent, Birdhouse, Hosoi nebo třeba Vision Skateboards.
Na počátku 80. let se většina skejťáků zaměřovala na vertikální rampy. Tomu výrazně napomohli George Orten společně s Tonym Alvou, kteří obohatili repertoár triků o grab, který se stal jedním z klíčových prvků při jízde na vertu a otevřel dveře nevýdaným možnostem.
Ačkoli byl prvotní zájem o jízdu na vetikálních rampách enormní, narážel na jeden podstatný problém, veřejně přístupných ramp nebylo moc a ne každý si mohl dovolit stavbu své vlastní, což způsobilo odliv značné části skateboardistů, kteří se více začali zajímat o street.
V roce 1976 pak skater Alan Gelfand přišel s ollie, které se v následujících letech stalo základem pro naprostou většinou triků prováděných na zemi a posunul tak hranice street skateboardingu o velký kus dopředu.
Freestyle skateboarding měl v této době stále své místo a průkopníci jako Rodney Mullen vymysleli mnoho triků (např.: kickflip a impossible), které jsou naprosto ikonické a dnešní skateboarding si bez nich ani nedovedeme představit. Freestyle měl mimo jiné nepopiratelný vliv na streeet skateboarding a dalo by se říct, že se tyto dva styly na konci tohoto období prolnuly.
Koncem 80. let byl stále nedostatek skateparků a to zapříčinilo “nájezdy” skejťáků do obchodních center, kde byl skvělý povrch a také velmi často vnikali na soukromé pozemky. To vedlo k zákazu skateboardingu na mnoha místech a veřejných prostranstvích.
Přínosem pro skateboarding byl také film Zpátky do budoucnosti, o kterém Tony Hawk prohlásil: “znám spoustu profíků, kteří se skateboardingem začali jenom kvůli tomu, že viděli tenhle film”.
90. léta
Dominantní se stal street skateboarding. Většina skate desek byla 18 - 20 cm široká a 76 - 81 cm dlouhá. Kolečka se začaly vyrábět z extrémně tvrdého materiálu (polyuretan), tvrdost odpovídala zhruba 99A. Velikost samotných koleček se výrazně zmenšila, takže skate komplety byly mnohem lehčí než dříve a bylo možné snadněji provádět triky.
2000s
Kolem roku 2001 byl skateboarding ve Spojených státech tak populární, že většina mladších 18 let jezdila spíš na skateboardu (10,6 milionů) než hrála baseball (8,2 milionů). Mezinárodní skateboardingová asociace založila v roce 2003 “Go Skateboarding Day”, který slouží k propagaci skateboardingu po celém světě. Na základě amerického průzkumu trhu se celosvětově zvýšil počet skateboardistů mezi roky 1999 a 2002 o více než 60%, ze 7,8 milionů na 12,5 milionů. Celkový počet skateparků se celosvětově v roce 2006 vyšplhal na 2400. Také designy parků prošly výraznou změnou v okamžiku, kdy se na jejich návrhu začali podílet samotní skejtři.