Začátky značky Vans

Paul Van Doren získal zkušenosti s výrobou obuvi na počátku 60. let minulého století. Kolem roku 1965 si začal pohrávat s myšlenkou, že by mohl v tomto odvětví začít podnikat sám na sebe. Namísto prodeje obuvi maloobchodníkům se však rozhodl, že zastane nejen roli výrobce, ale také se postará o samotný prodej.

První prodejna v Kalifornii

Paul Van Doren společně se společníky Sergem D’Eliou, investorem z Japonska, a Gordym Lee, zběhlým obuvníkem, otevřeli 16. března 1966 svou první prodejnu ve městě Anaheim v Kalifornii. Obchod pojmenovali Van Doren Rubber Company a vyráběným botám se později začalo přezdívat Vansky. V té době se k nim ještě přidal Paulův bratr James Van Doren, který měl stejně jako Gordy Lee 10% podíl ve společnosti.

Úvodní problémy

Otevření obchodu s sebou neslo i počáteční problémy. Na prodejně měli vystavené 3 modely Vansek, jejichž cena se pohybovala od 2,49$ do 4,99$. To byly zároveň jediné boty, které se v obchodě nacházely. Plné regály s krabicemi bot sice budily naprosto opačný dojem, ale ve skutečnosti byly prázdné.  Přesto si do obchodu, hned první den, přišlo koupit boty celkem 12 zákazníků. Vybrali si požadovaný model a barevnou kombinaci a následně byli požádáni, aby se odpoledne vrátili boty vyzvednout, zatímco Paul Van Doren a Lee je rychle spěchali vyrobit. Když si zákazníci pro boty přišli, tak si oba uvědomili, že nemají žádnou hotovost na vrácení, takže jim boty pouze předali a poprosili je, aby je druhý den přišli zaplatit. Všech 12 zákazníků tak učinilo.

Zřízení nových prodejen

Během následujícího roku se začaly objevovat ve velké míře další Vans prodejny. Paul Van Doren měl údajně svůj týden rozplánovaný následovně. V pondělí si vybíral ideální lokaci pro otevření nového obchodu. V úterý podepisoval nájemní smlouvu, ve středu probíhala lehká přestavba prodejny a ve čtvrtek se montovaly regály. V pátek došlo na výzdobu výloh, v sobotu již najímal vedoucího prodejny a v neděli zaučoval personál. Některé z obchodů z počátku vůbec nebyly profitabilní, ale Paul navzdory nátlaku své účetní otevíral další prodejny, protože chtěl co nejvíce rozšířit působení Vansu.

Vans na vzestupu

Skateboarding

Počátkem 70. let se Vansu začalo dařit ještě více díky zcela novým zákazníkům. Kalifornští surfaři totiž přišli se skateboardingem, který v té době nabíral na obrovské popularitě. Firma na tuto příležitost reagovala velice pružně a nabídla model Vans Era v červeno modrém provedení, který navrhli skateboardisté Tony Alva a Stacy Peralta. Boty přirozeně zaujaly namalé množství dalších skateboardistů a to především z toho důvodu, že Tony Alva a Stacy Peralta byli členy legendární crew Z-Boys.

Slogan “Off The Wall”

Z-Boys se také připisuje vznik dnes již celosvětově známého sloganu “Off The Wall”. Tony Alva údajně skejtoval ve vypuštěném bazénu a na krátký okamžik se odlepil od stěny zatímco si jednou rukou přidržoval skateboard. Jeho kamarádi na to reagovali s údivem a někdo z nich pronesl něco ve stylu: “Kámo, právě si se odlepil od zdi!” (v originále: “Man, you just went off the wall!”). Fráze “off the wall” se pak rychle mezi skateboardisty rozšířila a nakonec se stala součástí loga značky Vans, když se to doneslo až k bratrům Van Dorenovým.

Nové vedení společnosti

V roce 1976 došlo k vyrovnání vlastnictví společnosti mezi čtyřmi původními společníky a James Van Doren, Paulův mladší bratr, převzal kontrolu nad vedením společnosti. James Van Doren se později rozhodl rozšířit sortiment a pomohla mu při tom nejnovější sportovní mánie, která zachvátila Kalifornii, kolo BMX. Zanedlouho se boty Vans staly oblíbenou obuví mladých BMX jezdců, což opět zvýšilo věhlas značky, ale až díky celovečernímu filmu získal Vans dominanci na celostátním trhu.

Vans Slip-On, dokonalý product placement

Ve filmovém hitu z roku 1982, Fast Times at Ridgemont High, hrál Sean Penn kalifornského surfaře Jeffa, který nosil šachovnicové boty Vans Slip-On. Film udělal z herce hvězdu a značka Vans zazářila na plátnech kinosálů po celých Spojených státech. Díky tomu se Vansky dostaly do velkých obchodních domů a zájem o ně jevilo mnoho soukromých maloobchodníků. Vzhledem k prudkému nárůstu prodeje zvýšil James Van Doren výrobní kapacitu a v roce 1984 přestěhoval výrobu do nové továrny o rozloze 175 000 m², přičemž zaměstnával více než 1000 pracovníků. Šílenství kolem Vans slip-onů vyústilo až ke vzniku vedlejších produktů (např. sluneční brýle, notýsky do škol apod.), které podléhaly licenčním ujednáním mezi Vansem a dalšími výrobci/prodejci.

Krušné období pro Vans

Ukvapené rozšíření sortimentu

James Van Doren se dlouhodobě snažil rozšířit sortiment a zasáhnout další sportovní odvětví. Vyvinuli boty na baseball, fotbal, basketbal, box atd. Většina konkurenční firem už pomalu začala přesouvat výrobu do Asie, kde byly nižší náklady na pracovní sílu, ale společnost Vans zůstala u domácí výroby a zároveň rozšířila nabídku bot o další velikosti (vhodné pro extra široké i extra úzké chodidla). Společnost Vans se potýkala s vysokými náklady na pracovní sílu, neustálé rozšiřování svého působení a sortimentu. Trh zaplavila vlna konkurenčních firem, které prodávaly levné imitace a padělky. V reakci na tyto skutečnosti byl Vans nucen snížit ceny svého zboží pod výrobní náklady. Situaci také nepomohla razie federálního imigračního úřadu, která vedla k zatčení 150 zaměstnanců podezřelých z ilegální migrace a pracujících “na černo”.

Nevyhnutelný bankrot

Během 21 měsíců Vans prodělal zhruba 3,6 milionů dolarů a celkový dluh společnosti se vyšplhal na 12 milionů. Když banka požadovala splacení dluhu ve výši 6,7 milionů, byla společnost nucena vyhlásit bankrot a bezpodmínečně musela odvolat Jamese Van Dorena z vedení společnosti. Na jeho místo opět usedl Paul Van Doren a v roce 1986 úspěšně vyvedl společnost z bankrotu.

Zpátky na nohou s rekordními prodeji

Poptávka po botách Vans byla i nadále vysoká a v roce 1987, kdy 2 miliony prodaných párů bot přinesly tržby ve výši 50 milionů dolarů se Vans konečně vrátil k ziskovosti. Silně začal růst mezinárodní prodej, zejména do Mexika a Evropy, který představoval 10% z celkových tržeb. V této době již naprostá většina výrobců tenisek přesunula výrobu do Asie, ale Vans se stále držel tradiční domácí výroby a mohl nabídnout výrazně kratší dodací lhůty na veškeré katalogové zboží.

Prodej společnosti

V roce 1988 se Paul Van Doren rozhodl společnost Vans prodat, protože už ho unavovalo dohlížet na její každodenní provoz. Firma McCown De Leeuw & Co. tehdy za Vans zaplatila 74,4 milionů dolarů.

Boj proti padělkům

V roce 1989 se americkým a mexickým úředníkům podařilo zlikvidovat významné padělatele obuvi, kteří se svým zboží zaplavili trh levnými napodobeninami značky Vans. Ačkoli padělky způsobily Vansu nemalé ztráty, tržby v roce 1990 přesáhly rekordních 70 milionů dolarů, přičemž mezinárodní prodej vzrostl na 25% celkových tržeb. V roce 1991 vstoupila společnost Vans na burzu a nabídla akcie v hodnotě 4,1 milionu po 14 dolarech za akcii.

Orientace na export

V roce 1992 nastala ekonomická krize a vzhledem k výraznému zhoršení výsledků v oblasti obuvnického průmyslu mezi nejvýznamnějšími konkurenty, došlo i u Vansu k poklesu ceny akcií a to na 7 dolarů. Přesto tržby v roce 1992 přesáhly 90 milionů dolarů a společnost vykazovala 6,5 milionu čistého zisku. V této době již více než 32% tržeb pocházelo z exportu a na domácím trhu se Vansu přestávalo dařit.

Nezadržitelná konkurence

Výrobní metody Vansu se za posledních 20 let v podstatě nezměnily. Původní plátěná obuv s gumovou podrážkou tvořila více než polovinu prodejů. Nové trendy ve sportovní obuvi s sebou přinesly jiné materiály a moderní design, což negativně ovlivnilo postavení Vansu na trhu. Konkurenti vyráběli boty v Asii za zlomek nákladů a nemuseli dbát na přísné předpisy. Naproti tomu Vans stále udržoval domácí výrobu a dokonce zainvestoval 5 milionů do výstavby nového závodu v Kalifornii. Přesto v roce 1993 klesly tržby a navíc společnost opět porušila zákon (zaměstnávání 300 ilegálních migrantů) a byla nucena zaplatit sankci ve výši 400 000 dolarů.

Přizpůsobení současnému trhu

V následujících letech došlo několikrát ke změně ve vedení společnosti. Vans si zajistil výrobu v Jižní Koreji a začal produkovat novou řadu bot, která odpovídala současným trendům. Bylo také nutné uzavřít vlastní továrnu a propustit přes 1000 zaměstnanců. Ukázalo se totiž, že domácí produkce není rentabilní a nemá smysl v ní pokračovat. Celkově se změnila i vize společnosti. Začala se orientovat mnohem více na prodej a marketing, zatímco dřív se zabývala spíše výrobou. V roce 1995 spustili prodej snowboardových bot a během jednoho roku skončil Vans na 3. místě mezi lídry na trhu. Silné úspěchy zaznamenali i v rámci dámské a dětské obuvy.

V roce 2004 se společnost Vans spojila s VF Corporation. V roce 2016, v rámci oslav 50. výročí od založení, aktualizoval Vans svoje logo a zahájil kampaň zaměřenou na širší skupinu zákazníků. V roce 2022 uvedl Vans na trh novou produktovou řadu s názvem V3R, která je vyrobena s důrazem na ekologii.